Doodles v Paříži

Přinášíme vám drobné ohlédnutí za naším prvním sborovým výjezdem do zahraničí, které se konalo díky pozvání francouzského gay sboru Podium Paris.

A dostali jsme od nich na výběr: celoměstské pouliční slavnosti hudby nebo vystoupení v rámci pařížské gay pride? Shoda je skoro jednomyslná – v červnu tedy jedeme zpívat do Paříže na ulici pro náhodné kolemjdoucí v konkurenci/souznění s desítkami dalších kapel, sborů, sólistů, zpěváků, kytaristů, bubeníků, kteří potěší Pařížany a návštěvníky hudbou. Jakoukoli. A k tomu ještě jeden koncert jiný den jen tak, jen se třemi dalšími teplými sbory.

Tak. Co tam předvedeme? Slovo do pranice. Začali jsme s francouzskými verzemi písní, které máme v repertoáru a v krvi česky a k tomu jsme přihodili další jednu francouzskou, kterou trénujeme originálně pěkně od začátku. Ať Frantíky potěšíme, že jejich pekelný jazyk dají i Slované. K tomu přihodíme trochu moravského folklóru, české opery, britského popu. Program sestaven, snad to zabere.

Den odletu se blíží a slova francouzských písní se stále neukládají do ramky. Error. Zkoušeli jste to vypnout a zapnout? Zkoušeli… :-/ Snad zafunguje efekt náhlého procitnutí při vystoupení samém a snad bude i nějaký ten zázrak. A je to tu. Ve třech vlnách se vyvalíme z letadel. Paříž! Bydlíme u kanálu, vedle Montmartru, pod Mortmartrem, před věží, za věží, všude hospody a café, Pařížani na kolech a skútrech fičí do práce nebo troubí na kolisty a bikery z citroenů a pežotů a renaultů. Dají si kafíčko či vínko, dá se snadno přizpůsobit.

Jsme přivítáni na radnici 3. pařížského obvodu místním gay sborem, trochu potrénujeme a jdeme na pódium. To je právě před onou radnicí vedle malého parku. S námi čekají na svých 20 minut pařížské slávy smíšené teplé sbory z Milána a Kodaně a samo že taky místní gay sbor. Kromě přiměřené běžné trémy bude tentokrát svoji roli hrát asi i počasí.

Bingo! Obří duhové deštníky organizátorů měly v hojném množství svůj úkol hlavně a především při vystoupení Doodles. „Lascia ch’io pianga la dura sorte – nechte mě plakat nad mým krutým osudem!“ Vichr, déšť, létají noty, padají stojánky na noty, pravda – deštníky se zatím neobracejí. Diváků ale neubývá, naopak. Co si budeme povídat, trochu za exoty tu jsme – odkudsi z Východu a hle, oni zpívají francouzsky a italsky a pak taky tou svojí divnou řečí. To se musí vidět! Potlesk přehlušuje déšť a Doodles rostou jak houby. A vítězí. Ne nad ostatními sbory, tak to při tomhle milém hudebním setkání není zamýšleno.

 

Večer nás čeká setkání v baru. Francouzi navařili, napekli, vína přinesli. Skončilo to zpěvem z listu, to asi při setkání sborů nepřekvapí.

Následující den žádný zpěv, jen Paříž. Místní, kteří nás pozvali a všechno jaksi po francouzsku zorganizovali, nám připravili další zábavu a poučení při komentovaných procházkách zadní nebedekrovou Paříží mimo Montmartre, Elysejská pole, Louvre a věž. Bar, kde pracovala Amélie; místo, kde byl popraven poslední gay zato, že je gay; japonskou pasáž se samými Japonci; náměstí a kostely ne z turistického výsluní, ale z příjemného turistického polostínu. Do toho fanoušci probíhajícího Eura, fakt hodně řvoucí, valící se ulicí či metrem, ale vlastně usměvaví. Někdo má rád holky, jiný zase zpěv…

Další den a další koncert, takže znovu trochu potrénovat šílený jazyk hostitele. Máme i vlastní mluvené slovo jako průvodní řeč. Na dotaz, jestli domácí rozuměli, tak prý něco málo jó… Sledujeme počasí a znovu před radnici Paříže 3. Znovu milí lidi, kteří jdou z práce a co by si neposlechli na hoďku jakési pěvecké sbory, že. Nelitovali, bylo to na nich vidět. Po koncertu se najednou čas začíná nějak chýlit. Zbývá poslední francouzský večer, poslední café, poslední delikatesa v místní hospodě mimo dráhy zahraničních návštěvníků města. Dostali jsme další pozvání do světa a rádi bychom všechny pozvali do Prahy. Ono to nějak půjde. Pomalu. Postupně.

Jedeme domů stejně jako všichni čeští fanoušci českého fotbalového týmu, protože Turek nám to večer nandal 0:2. Tak si říkáme, rozveselíme je na letišti u veřejného piána? Pívečko a Let The River Run zabraly.

Definitivní rozloučení s Paříží, místem konání našeho prvního zahraničního pěveckého výletu. Pařížský gay sbor Podium doufám přivítáme v létě 2017 v Praze v rámci Pražského duhového jara. Už se na tom pracuje…

Tak zatím.

Vráťa