Tak jako každý rok i letos jsme vyjeli na jarní víkendové soustředění. Tentokrát padla volba na Studnici, nacházející se kousek od Náchoda v Královéhradeckém kraji, kde pro nás zařídil ubytování Jirka. Už cesta na místo určení byla skvělým zážitkem nejen pro šotouše našeho sboru. Většina účastníků se rozhodla pro společnou cestu vlakem (R 949 do Meziměstí).
Jízda proběhla bez jediného zádrhelu, a to hlavně díky Karlovi, který pro nás zajistil skupinovou jízdenku, a my tak měli pro sebe celkem tři kupé, a Michalovi, který aspiruje na funkci stravovacího referenta sboru a který nám napekl na cestu šneky z listového těsta. Tak jako vždy, když se sejdeme ve větším počtu na jednom místě, došlo i na zpěv, včetně minikoncertu na 2. nástupišti nádraží v Hradci Králové.
Náš fanklub se tak rozrostl o oddíl asi desetiletých skautek, se kterými došlo i na společnou píseň. Dále se náš fanklub nerozrostl o jednoho průvodčího Českých drah. Po příjezdu do Starkoče nás čekala už jen krátká cesta pěšky do Studnice, kde jsme měli připravené ubytování a večeři. Po skvělém guláši se šesti jsme poseděli nad skleničkami a nad společenskými hrami, které přivezli naši „herní terapeuti“ Aleš a Slávek.
V sobotu jsme začali se zkoušením až (už) v půl desáté. Tak jako na každém soustředění to bylo intenzivní a příjemné. Pilovali jsme hlavně skladby, se kterými budeme vystupovat na koncertě 30. dubna v Praze. Odpoledne si Marek udělal čas na individuální zkoušky pro nováčky, zatímco staří členové měli samostudium v rámci svých hlasů. Ještě před večeří jsme stihli zopakovat všechny písně, které jsme během dne trénovali, a už v té chvíli bylo jasné, že sobotní zkoušení nebylo ztrátou času.
Samozřejmě nejen zpěvem je člověk živ, takže po lahodných brynzových haluškách jsme ještě poseděli v restauraci pensionu a utužovali kolektiv ☺. Společnost nám dělala i psí smečka některých členů sboru čítající čtyři psy a jednu fenu.
I nedělní dopoledne bylo podobně tvůrčí. Navíc jsme na zkoušku dorazili ve svých nových sborových outfitech grey&pink. Během nedělního zkoušení jsme ladili formu na naši odpolední veřejnou zkoušku, kterou pro nás připravil a náležitě propagoval náš hostitel Petr. Plakátky visely po celé vesnici a blízkém okolí a nakonec přišlo asi dvacet místních, kteří vytvořili moc příjemnou atmosféru a nám se opravdu dobře zpívalo. Byla to milá a důstojná tečka na závěr jarního soustředění.
Cesta domů probíhala v mnohem klidnějším duchu. Přeci jen měli jsme za sebou 14 hodin zpěvu a všichni jsme byli už trochu unavení. Nejvíc asi Marek, který toto soustředění vedl celý víkend zcela sám, a i tak měl všechno připravené na jedničku. Další soustředění máme naplánováno na srpen a všichni si přejeme, aby bylo stejně tak povedené a příjemné, abychom vyladili formu před naším koncertem v rámci Prague Pride.
Pavel